"... Zavedení oboru specializačního vzdělávání pro psychology ve zdravotnictví neznamená, že by nemohla být realizována psychoterapie mimo oblast zdravotnictví, a to k tomu řádně vzdělanými a proškolenými pracovníky..."

Výňatek z odpovědi Mgr. Hladíkové z Ministerstva zdravotnictví na náš dotaz, jaké důsledky má nová regulace psychoterapie  v rámci zdravotnictví pro psychoterapeuty působící mimo zdravotnictví. Níže přetiskujeme celé znění.

Vážený pane předsedo,

dovolte mi se vyjádřit k Vámi uváděným skutečnostem.

Postup ministerstva při vypořádávání připomínek k navrhované novele nařízení vlády č. 31/2010 Sb. považuji za řádný. Návrh novely dotčeného nařízení vlády byl dle Legislativních pravidel vlády postoupen do mezirezortního připomínkového řízení všem povinným připomínkovým místům. Nad rámec povinností ministerstva, oslovilo Ministerstvo zdravotnictví profesní sdružení, odborné společnosti, kterých se nařízení vlády o oborech specializačního vzdělávání dotýká, a zaslalo jim návrh novely nařízení vlády elektronickou cestou k připomínkování. Konkrétně je v rámci běžného legislativního procesu souvisejícího s tvorbou nového právního předpisu či novelou stávajícího oslovováno vedení příslušných profesních organizací a odborných společností. Každá odborná společnost či profesní organizace má své stanovy nebo pravidla pro její zastupování navenek. Při komunikaci s úřady apod. potom vystupuje vedení těchto společností. Vedení takové organizace je navíc voleným orgánem z řad svých členů. Ministerstvo zdravotnictví se tedy obrátilo (a do připomínkového řízení zahrnulo) příslušné organizace a za ně zvolené představenstvo, prezidium či vedení, které za ně jedná a zastupuje je. V rámci legislativního procesu není možné, aby se ministerstvo obracelo na každého člena dané organizace. Od toho má každá profesní společnost zvolené vedení. Ministerstvu zdravotnictví nepřísluší hodnotit vedení daných organizací, od toho jsou její členové. Pokud mají s vedením a jejich zastupováním problém nebo s nimi nebo jejich vystupováním nesouhlasí, je na nich situaci interně v rámci dané společnosti řešit. 

Dosud zastávaný liberální postoj je možná právě tím problémem, proč není psychoterapie v ČR více právně ukotvena a proč nemá právní oporu. Díky tomuto liberálnímu postoji zde dlouhá léta existuje psychoterapie jak mimo zdravotnictví, tak i v něm. Ve Vámi zmiňovaných státech EU se našla dostatečná podpora situaci řešit a tuto oblast právně zakotvit. Bohužel se tomu nestalo zatím v České republice.

Není to jediný případ dvojkolejnosti profesí. Takto vedle sebe existuje masér ve zdravotnictví a rekreační a rekondiční masér, stejně jako vedle sebe existují optometrista a oční optik. Zavedení oboru specializačního vzdělávání pro psychology ve zdravotnictví neznamená, že by nemohla být realizována psychoterapie mimo oblast zdravotnictví, a to k tomu řádně vzdělanými a proškolenými pracovníky. Pro pracovníky mimo oblast zdravotnictví se situace nijak nezměnila. Jejich režim výkonu činností v oblasti psychoterapie realizovaný na základě živnostenského listu setrvává. Stejně tak setrvává možnost realizovat tuto činnost  v zaměstnaneckém poměru u zaměstnavatelů, kteří nejsou poskytovateli zdravotních služeb. Realizovat tyto činnosti ve zdravotnických zařízeních (nyní u poskytovatelů zdravotních služeb) bude možná výhradně  jen zdravotnickými pracovníky s příslušným vzděláním.

Osobnímu setkání se nebráníme, nicméně náš postoj je v souladu s právními předpisy („lege artis“) a nedá se na něm nic měnit. Takto také byl náš postoj prezentován při jednání u kulatého stolu.

Pokud trváte na setkání, navrhujeme potom  setkání za přítomnosti všech zástupců, tedy i zástupců IPVZ, ČPS ČLS JEP a AKP ČR -  Dr. Krále, Dr. Koblice a dalších.

S pozdravem

Mgr. Lenka Hladíková
vedoucí oddělení vzdělávání

Ministerstvo zdravotnictví ČR
Odbor ošetřovatelství a nelékařských povolání